K tomu, aby se Vaše dítko naučilo rychle na nočník a bez zbytečných slz, je potřeba vědět, jak na to. Podívejme se tedy na to, co funguje, ale také čeho se vyvarovat!
POZOR, ABYSTE NEZAČALI MOC BRZY!
Pokud byste chtěli začít dříve, než Vaše batole bude vykazovat známky připravenosti, můžete si situaci dosti zkomplikovat a celý proces zbytečně prodloužit. Nebyl objeven ten „pravý“ okamžik, kdy začít. U většiny batolat se objevuje psychická a fyzická připravenost mezi 19.-24. měsícem, zatímco některá batolata nejsou připravena ještě ani ve věku 3 let, někdy dokonce až 4 let. Je nutné zaměřit se na sledování jasných změn v chování, které nám signalizují, že je dítko fyzicky i mentálně připravené.
Každopádně se obrňte trpělivostí, protože celý tento proces učení na nočník může zabrat až 3 měsíce, někdy i déle. Pokud již za sebou máte pár neúspěšných týdnů, důvodem může být dosavadní nepřipravenost Vašeho dítka. Dejte si pár týdnů pauzu a pak to zkuste znovu.
CO KDYŽ ZAČNETE V NEVHODNOU DOBU?
Naplánujte si nastartování tohoto „náročného“ procesu s ohledem na okolnosti, které Vás čekají. Pokud třeba plánujete změnu chůvy, přírůstek do rodiny každým dnem, stěhování,…., prostě cokoli, mějte na paměti, že na všechny tyto změny reagují malé děti velice citlivě. Děti jsou jakýmsi ztělesněním přesně stanoveného režimu a jakékoli narušení toho, na co jsou zvyklé způsobuje komplikace. Určitě se snažte zahájit učení na nočník v době, kdy je vše, jak má být, bez rušivých změn a novot.
NETLAČTE NA PILU!
Je skvělé, pokud Vaše dítko projeví zájem o nočník. Ale nezačněte na něj tlačit, aby se vše urychlilo. Pokud některé děti cítí tlak ze strany rodičů, může to vést k zadržování stolice, což velmi často vyústí v zácpu či jiné zažívací problémy. Nechte na Vašem maličkém, aby samo určilo tempo, kterým se vydáte. Určitě je dobré jej motivovat, připomínat. Ale pokud se bude chovat odmítavě, nenuťte jej.
NENECHTE SE OVLIVŇOVAT OKOLÍM
Metody učení se na nočník se mění z generace na generaci. Takže pokud Vám rodiče, tetičky nebo kdokoli jiný začne vyprávět, že když jste Vy byli malí – ve věku Vašeho mrňouse, dávno už jste chodili na nočník. Vezměte to jedním uchem dovnitř a tím druhým okamžitě ven. Dnes je naprosto normální nepodsouvat dětem námi stanovený časový harmonogram, kdy začít a jak postupovat, ale naopak nechat tento průběh na dítěti. Současné výzkumy také potvrzují tento přístup, protože ukazují, že je nutné, aby se dítko začalo tomuto procesu učit až v okamžiku, kdy je schopno kontrolovat a ovlivňovat svaly močového měchýře a také konečníku. A to dítě není schopno minimálně do věku 18 měsíců.
TRESTAT?
Pokud budete naštvaní nebo dokonce budete své dítko trestat za nezdary, věřte, že ničeho nedosáhnete. A že už jste skoro pravidelně chodili, najednou se vše zvrtlo a Váš miláček dělá, že neví, co je nočník? Buďte naprosto v klidu. Tyto kroky ZPĚT jsou úplně normální. Nehubujte, netvařte se podrážděně, nevyčítejte a to ani v případech malých nehod (netrefení se do nočník, ale hned vedle na koberec, atd.) Pozor, aby Vaše případná negativní reakce nezastrašila Vašeho mrňouse natolik, že se bude bát, aby třeba příště neudělal zase nějakou chybu, a tak se svých dalších pokusů bude chtít radši vzdát. Reagujte tedy na tyto malé nehody či nepovedené pokusy klidně. Skousněte to a zkoušejte znova.
Hodně štěstí! 🙂
A hodně trpělivosti!