VÝBUCHY VZTEKU A 7 ZPŮSOBŮ, JAK JE ZVLÁDNOUT

PROČ MÁ VAŠE DÍTKO VÝBUCHY VZTEKU?

Změny nálad a výbuchy vzteku jsou stejné jako letní přeháňka – přijdou zčista jasna a někdy jsou dosti prudké.  V jednu chvíli jste s Vaším miláčkem v restauraci a perfektně si to užíváte, o chvilku později začne Váš drahoušek fňukat a z nevinného pokňourávání je řev, že máte strach, aby si nevyplivnul plíce. A to jen proto, že se mu zlomilo brčko? Děti mezi 1. a 3.rokem jsou velice náchylní k takovýmto výlevům emocí. Nemějte strach, že byste si vychovávali malého tyrana, který bude za pár měsíců nezvládnutelný. V tomto věku, ve kterém se Vaše dítko nachází je velice nepravděpodobné, že by se snažilo manipulovat prostřednictvím těchto výbuchů nejen s Vámi, ale i s Vaším okolím. Většinou se jedná o vyčerpání psychické odolnosti, která se dostavila na základě nějaké frustrující situace.

Většinou tyto situace vzniknou z nedostatečné schopnosti Vašeho drahouška vyjádřit se verbálně. Batolata rozumí mnohem více než jsou schopná se vyjádřit, takže nesou schopna říci, co vlastně chtějí, jaké emoce cítí a své pocity v sobě hromadí tak dlouho až to vše skončí výbuchem vzteku, který je pro Vás naprosto nepochopitelný.  Ruku na srdce, zkuste si představit, že nemůžete vyjádřit své vlastní emoce vzteku, držíte je v sobě ..a … Jak to asi dopadne? Že už svému malému drobečkovi rozumíte? 🙂 Bravo!

7 TIPŮ JAK ZVLÁDNOUT TYTO VÝBUCHY VZTEKU

 1. Neztrácejte chladnou hlavu

Je jasné, že pokud podobný výbuch vzteku přijde, není to pro rodiče nic příjemného (a pro okolí samozřejmě také ne). A už vůbec nemluvíme o doprovodném teatrálním výkonu v podobě házení všeho možného kolem sebe, bouchání každého, kdo se přiblíží a zadržování dechu do doby, kdy Váš miláček dostane nádhernou modro-fialovou barvu, kterou umělecky doprovodí neuvěřitelným vykuleným výrazem, který má za úkol vyděsit Vás tak, že uděláte cokoli za záchranu jeho života). Buďte v klidu! Ne, to není žert. Nezachraňujete jeho život, pouze projevujete pochopení vůči jeho frustrujícímu stavu. Takovéhle „modro-fialové“ zadržování dechu, je naprosto normální. Nejde tu o život :-)Pokud Vašeho „flegmatika“ popadne podobný záchvat vzteku, není schopen vnímat Vaše ROZUMNÉ důvody, proč by se měl uklidnit a chovat se normálně jako doposud. I kdybyste se pokusili o podání naprosto logických a rozumných argumentů a Váš „kliďas“ reagoval, třeba i negativně, nevěřte tomu, že Vás vnímá!!! KDEPAK 🙂  Dítko pohlcené záchvatem vzteku není schopno vnímat, i když to vypadá, že nějak reaguje.  Mnoho rodičů už přišlo na to, že v takovýchto situacích je naprosto zbytečné zkoušet křičet. Čím víc křičíte, tím nekontrolovatelnější Vaše dítko bude. Naopak, snažte se být naprosto v klidu, zůstat s Vaším miláčkem a jen tak ho pozorujte. Doporučuje se v klidu se posadit do blízkosti Vašeho miláčka a zůstat s ním, dokud se nezklidní. Pokud máte pocit, že to nezvládnete a cítíte, jak se Vám do těla vlévá vztek, v klidu opusťte místnost – ale jen na pár minut – a zase se vraťte, jakmile skončí křik. Tím, že zůstanete v klidu, pomůžete i vašemu miláčkovi získat zpět ztracenou rovnováhu. Věřte tomu, že i Vašemu vzteklounovi nahání jeho projevované emoce hrůzu a tak opravdu ocení, pokud s ním počkáte, dokud vztek neodejde.

Mnoho odborníků doporučuje, vzít dítko, při takovémto záchvatu, do náruče (pokud je to reálné, že sebou nemlátí tak, že byste nebyli schopni ho ani obejmout) a poskytnout mu utišení ve Vaší nářruči, dokud se sámo nezklidní. Druhá skupina odborníků tvrdí, že tento způsob uklidnění podporuje v dětech negativní způsoby chování a je tudíž lepší záchvaty vzteku naprosto ignorovat, opět až do momentu naprostého zklidnění. Vyberte si sami vyhovující metodu, jak Vašeho vzteklouna zklidnit. Vyzkoušejte oba způsoby a pomocí metody „pokus – omyl“ zjistíte, co funguje právě Vám. A pamatujte!  Vy vybíráte způsob, jak se vypořádat s výbuchy vzteku Vašeho miláčka. Jediné co potřebujete je, důslednost. A to je ten pravý klíč k tomu, aby zrovna ten Váš způsob fungoval.

2. Mějte na paměti, že Vy jste TEN DOSPĚLÝ

Ať jsou výbuchy vzteku delší či kratší, hlavně mějte na paměti, abyste se nepoddali nesmyslným požadavkům Vašeho vřeštícího vzteklouna. Každý z nás, kdo se ocitl v takové situace, má sebemenší tendenci podvolit se s vidinou ukončení nepříjemné situace, která se v tom horším případě odehrává na veřejnosti. Vůbec se nezabývejte tím, co si asi tak myslí všichni kolem Vás. Většina rodičů v podobné situaci již byla a ti, co teprve rodiči budou, poznají 🙂 Pokud byste se nesmyslným požadavkům Vašeho drahouška podvolili, dáváte mu tím jasně najevo, že pokud si kapánek zazuří, dostane vlastně všechno, co chce!!! A poslední věc, kterou potřebujete při výchově svého potomka je, aby získal převahu nad Vámi tím, že bude vidět, že tu výchovu nemáte zase tak pod kontrolou, jak byste chtěli.

Pokud by výbuchy vzteku narostly do rozměrů, kdy Vaše dítko tluče do všeho, co mu přijde pod ruku, včetně osob a ječí bez kratší přestávky, popadněte jej a odneste na jiné místo – bezpečné – třeba do ložnice/pokojíčku. Pokud se právě nacházíte někde na veřejnosti, což je bohužel živná půda pro takovéhle vzteklouny, je nutné, abyste odešli někam do ústraní než se Váš miláček vybouří.

3. Nechat dítko v jiné místnosti? OPATRNĚ!!!

Záleží na povaze a osobnosti dítěte, ale pokud Vás napadne, zanechat ho zavřené v jiné místnosti, určitě to nedělejte u dítěte mladšího 18 měsíců! U některých dětí starších 18 měsíců může tato metoda pomoci zbavit se silného záchvatu, pokud ostatní možné techniky nefungují. Pokud se pro tuto metodu rozhodnete, mějte na paměti, abyste odešli s dítkem na klidné místo, pokud možno takové, kde pro něho nebude žádné rozptýlení a nechte jej tam, aby se samo zklidnilo. Pamatujte 1 rok = 1 minuta o samotě, 2 roky=2minuty, atd. Samozřejmě okomentujte své konání a zdůrazněte mu, že se nejedná o trest, ale pouze příležitost, aby se co nejdříve zklidnil a vy si mohli zase v klidu hrát. Pokud by s touto metodou nesouhlasil a chtěl jít s Vámi, v klidu ho odveďte na určené místo, nechte jej tam a běžte si na danou minutou dělat, co „potřebujete“. Ujišťujte se průběžně, že je vše v pořádku, Váš maličký v bezpečí (že Vám zatím nevylezl na psací stůl, apd.) a dělejte, že mu vůbec nevěnujete pozornost. Toto je totiž oddechový čas Vašeho miláčka se vším všudy!

4. Až záchvat pomine, popovídejte si!

Až záchvat vzteku pomine, sedněte si spolu a povídejte Vašemu, teď už zase kliďasovi, o tom, co se přihodilo. Buďte věcní a i mluvte o tom, že víte o příčině o jeho špatné nálady. I když je Váš miláček malý a Vy máte pocit, že je zbytečné vyprávět mu o tom všem, co se stalo, nezapomeňte, že děti, i když ještě neumí mluvit a samy se vyjádřit, tak rozumí. Něco si z toho určitě vezmou. Minimálně čas příjemně strávený s Vámi 🙂

5. Dejte svému miláčkovi jasně najevo, jak ho milujete!

Je dobré, když se Vaše dítko zklidní, popovídat si s ním, o tom, co se stalo a pak se třeba i pomazlit. Nebojte se toho říct svému dítěti, jak ho milujete. Je důležité, aby mělo pocit, že dostalo jakousi „odměnu“ v podobě Vaší lásky, za to, že se uklidnilo a naslouchalo Vám, když jste mu vysvětlovala příčiny svého výbuchu a případné možnosti, jak se příště tohoto stavu vyvarovat.

6. Snažte se předejít situacím vyvolávající výbuchy vzteku

Snažte se vypozorovat, které momenty spouští u Vašeho miláčka jeho vzteklou náladu. No a pak už je celkem jednoduché naučit se předcházet situacím, které tyto jeho nálady vyvolávají. Víte-li, že je to hlad, který je hlavní příčinou vzteklého výbuchu, budete mít u sebe vždy něco malého, čím se zasytí. Pokud je to únava v odpoledních hodinách, kdy už není možné, aby se prospal (aby spal v noci), připravíte odpolední program tak, aby nebyl náročný a Váš miláček jej zvládnul i s omezenými silami.

Pokud už cítíte, že se výbuch vzteku blíží, můžete se pokusit rozptýlit pozornost Vašeho dítka jiným směrem, aby k záchvatu vůbec nedošlo (samozřejmě, pokud je to možné – např. změnou místa, podáním jiné hračky, poukázáním k nebi, kde letí letadlo a začnete mu např. mávat, atd., prostě udělejte něco, co Váš malý nervóza nečeká a co ho trochu zaskočí).

Nezapomeňte, že v batolecím věku se projeví snahy o získávání nezávislosti, takže pokud chcete odpoutat jeho pozornost, snažte se zahrnout do těchto „odpoutávacích“ činností i možnosti výběru, kdy mu dáte šanci, aby si vybral, co bude dělat, kterým směrem půjde, kterou hračku si vybere, atd. Ani Vám by se nelíbilo, kdyby Vám někdo neustále určoval, co a jak dělat. I Váš prťousek si chce o něčem rozhodnout sám. Všímejte si, jak často používáte slůvko „ne“.  Nestresujete zbytečně Vás oba tímto slovem? Pokud ano, má rada zní … uvolněte se! Vneste do svého „vychovávání“ klid a uvidíte, že jej přenesete i na svého miláčka.

7. Sledujte známky stresového vypětí

Ačkoli jsou v batolecím věku každodenní záchvaty vzteku naprosto normální, mějte na paměti, že děti už jako miminka mají zvýšenou vnímavost na Vaše změny chování, které si ani Vy sami nemusíte uvědomovat. Mezi příčiny vzteku Vašich děti mohou patřit i partnerské neshody, dlouhodobý stres matky, ale i otce, velice rušné období (například stěhování, narození dalšího potomka), toto vše může ovlivňovat i psychickou pohodu dítěte a ovlivňovat jeho chování. Pokud by v takovýchto situacích bylo chování dítěte ovlivněné a výbuchy vzteku se objevovaly častěji než normálně, byly doprovázeny ubližováním sám sobě nebo dokonce druhým osobám, je nutné, abyste vyhledali odbornou pomoc. Odborník s Vámi probere a prozkoumá fyzický a psychologický vývoj Vašeho dítěte a poradí, jak tyto situace řešit. U některých dětí jsou jejich výbuchy vzteky doprovázeny děsivým zadržováním dechu, jehož příčina je někdy spojována s nedostatkem železa v těle. Jak jednoduše lze někdy vyřešit takto děsivý stav, že? 🙂