Nočník

Stejně jako to funguje u dospělých, také děti hůře spolupracují, pokud cítí, že na ně nějakým způsobem neustále naléháme a něco jim připomínáme. Lepší spolupráce je, pokud dítěti nebo i dospělému dáme dostatek prostoru a projevíme jim důvěru, že to mají ve své režii. Namísto neustálého připomínání se pokuste sledovat signály, kterými Vám Váš drobeček dává nevědomky najevo, že potřebuje na nočník – kolébání se, grimasy, chytání se třeba za kolena, za kalhoty a dotazujte se na vykonání potřeby pouze při těchto signálech. Pravidlem je, že pokud se alespoň v polovině případů trefíte, jedná se opravdu o dané signály „Hurá na nočník!“ Vy se zde vlastně snažíte vytvořit a ukázat Vašemu miláčkovi spojení mezi řečí jeho těla a nutkáním vykonat svou potřebu. Pokud se budete ptát neustále, aniž byste pozorovali jeho signál, můžete ho navést na špatnou cestu – už z principu Vám bude tvrdit, že nepotřebuje na nočník, aby měl od Vás klid a zabráníte mu, aby se začal učit poznávat sám sebe své potřeby.

Pokud se Vám opravdu stane, že Vám drobeček tvrdí, že nepotřebuje, i přesto, že zcela jasně potřebuje/nebo potřeboval, ale už je pozdě, protože to i přes Vaše upozorňování skončilo v kalhotách, dostává se do stavu silné neochoty spolupracovat. Je to pro Vás jasný signál, dát si pauzu!!!

K tomu, aby se Vaše dítko naučilo rychle na nočník a bez zbytečných slz, je potřeba vědět, jak na to. Podívejme se tedy na to, co funguje, ale také čeho se vyvarovat!

POZOR, ABYSTE NEZAČALI MOC BRZY!

Pokud byste chtěli začít dříve, než Vaše batole bude vykazovat známky připravenosti, můžete si situaci dosti zkomplikovat a celý proces zbytečně prodloužit. Nebyl objeven ten „pravý“ okamžik, kdy začít. U většiny batolat se objevuje psychická a fyzická připravenost mezi 19.-24. měsícem, zatímco některá batolata nejsou připravena ještě ani ve věku 3 let, někdy dokonce až 4 let. Je nutné zaměřit se na sledování jasných změn v chování, které nám signalizují, že je dítko fyzicky i mentálně připravené.

Každopádně se obrňte trpělivostí, protože celý tento proces učení na nočník může zabrat až 3 měsíce, někdy i déle. Pokud již za sebou máte pár neúspěšných týdnů, důvodem může být dosavadní nepřipravenost Vašeho dítka. Dejte si pár týdnů pauzu a pak to zkuste znovu.

CO KDYŽ ZAČNETE V NEVHODNOU DOBU?

Naplánujte si nastartování tohoto „náročného“ procesu s ohledem na okolnosti, které Vás čekají. Pokud třeba plánujete změnu chůvy, přírůstek do rodiny každým dnem, stěhování,…., prostě cokoli, mějte na paměti, že na všechny tyto změny reagují malé děti velice citlivě. Děti jsou jakýmsi ztělesněním přesně stanoveného režimu a jakékoli narušení toho, na co jsou zvyklé způsobuje komplikace. Určitě se snažte zahájit učení na nočník v době, kdy je vše, jak má být, bez rušivých změn a novot.

NETLAČTE NA PILU!

Je skvělé, pokud Vaše dítko projeví zájem o nočník. Ale nezačněte na něj tlačit, aby se vše urychlilo. Pokud některé děti cítí tlak ze strany rodičů, může to vést k zadržování stolice, což velmi často vyústí v zácpu či jiné zažívací problémy. Nechte na Vašem maličkém, aby samo určilo tempo, kterým se vydáte. Určitě je dobré jej motivovat, připomínat. Ale pokud se bude chovat odmítavě, nenuťte jej.

NENECHTE SE OVLIVŇOVAT OKOLÍM

Metody učení se na nočník se mění z generace na generaci. Takže pokud Vám rodiče, tetičky nebo kdokoli jiný začne vyprávět, že když jste Vy byli malí – ve věku Vašeho mrňouse, dávno už jste chodili na nočník. Vezměte to jedním uchem dovnitř a tím druhým okamžitě ven. Dnes je naprosto normální nepodsouvat dětem námi stanovený časový harmonogram, kdy začít a jak postupovat, ale naopak nechat tento průběh na dítěti. Současné výzkumy také potvrzují tento přístup, protože ukazují, že je nutné, aby se dítko začalo tomuto procesu učit až v okamžiku, kdy je schopno kontrolovat a ovlivňovat svaly močového měchýře a také konečníku. A to dítě není schopno minimálně do věku 18 měsíců.

TRESTAT?

Pokud budete naštvaní nebo dokonce budete své dítko trestat za nezdary, věřte, že ničeho nedosáhnete.  A že už jste skoro pravidelně chodili, najednou se vše zvrtlo a Váš miláček dělá, že neví, co je nočník? Buďte naprosto v klidu. Tyto kroky ZPĚT jsou úplně normální. Nehubujte, netvařte se podrážděně, nevyčítejte a to ani v případech malých nehod (netrefení se do nočník, ale hned vedle na koberec, atd.) Pozor, aby Vaše případná negativní reakce nezastrašila Vašeho mrňouse natolik, že se bude bát, aby třeba příště neudělal zase nějakou chybu, a tak se svých dalších pokusů bude chtít radši vzdát. Reagujte tedy na tyto malé nehody či nepovedené pokusy klidně. Skousněte to a zkoušejte znova.

Hodně štěstí! 🙂

A hodně trpělivosti!

V 19 měsících je ideální doba začít se připravovat na „nočníkový trénink“. V tomto období již Vy sama můžete začít sledovat Vašeho miláčka, jaké vykazuje známky přichází-li na něho potřeba vyprazdňování (některé děti zkoprní a začnou se soustředit na naplnění plínky, jiné děti zalezou pod stůl nebo do rohu místnosti, kde mají svůj klid). Tato znalost, přicházející potřeby bude pro Vás velmi důležitá v dalších měsících, kdy budete zkoušet posazovat své dítko na nočník, aniž by bylo schopné si o něj samo říct. Určitá připravenost na „nočníkový trénink“se dá usuzovat i z toho, že děti začnou jevit zájem o Vaše hygienické návyky. Tady doporučuju hodit případný stud za hlavu, absolutně si jej nepřipouštět a vzít s sebou Vašeho drahouška třeba i na toaletu. Připravíte se sice o svůj klid, ale co byste pro svou ratolest neudělala, že? Ono, někdy je to i nevyhnutelné, pokud se u Vašeho miláčka projevuje právě období separační úzkosti. To Vám často nedovolí, abyste jej a sebe oddělila zavřenými dveřmi. Takže jeho asistence na toaletě je vlastně nevyhnutelná!

Nejdůležitější pro započetí tréninku je, aby byly děti schopné chovat se dle Vašich instrukcí. Proto se nedoporučuje chtít po dětech mladších  2 let používat nočník. Dle americké pediatrické  asociace by děti měly začít zkoušet nočníkové rituály až v době, kdy se umí samy svléknout a nebo si jsou o nočník schopny říct.

Vyhněte se prvním nočníkovým pokusům v době, kdy víte, že dítko zažívá nějaké životní změny. Například stěhování, odloučení od některého člena rodiny, nebo naopak přírůstek do rodiny. Toto jsou všechno momenty, které mají velký vliv na psychiku Vašeho miláčka, která tento učící proces může značně negativně ovlivnit. Mají-li děti začít s něčem novým, jejich psychická pohoda je ohromným benefitem.

Myslete i Vy sama na sebe. I Vaše psychická pohoda se bude odrážet v úspěšnosti tohoto učícího procesu. Minimálně v prvních týdnech tohoto nového tréninku by bylo dobré, abyste překypovala trpělivostí 🙂

Úplně nejideálnější dobou k započetí „nočníkového tréninku“ je léto. Doporučuje se obléknou dítko do spodního prádla (holčičky kalhotky, chlapci slipy) a nechat je běhat. V momentě, kdy se počůrají, spodní prádlo začne chladit a způsobí jisté nepohodlí, kterému se dítko bude chtít příště vyvarovat (na tomto principu fungovalo učení se na nočník v době látkových plenek – kdy děti začínaly s nočníkovým rituálem již kolem 1. roku věku).

Jaké byly Vaše začátky s nočníkem? Byla jste s Vaším miláčkem úspěšná hned při prvních pokusech a nebo jste si musela dát několikatýdenní oddechový čas a začít znova? Kdo měl s kým více trpělivosti, Vy s Vaším miláčkem a nebo Váš miláček s Vámi? 🙂