Month: Prosinec 2016

Od této chvíle můžete očekávat, že nárůst slovní zásoby Vašeho miláčka začne nabírat na obrátkách. Mezi první slova patří zpravidla podstatná jména (máma, táta, baba, auto, mimi). V následujících měsících začnou přicházet velice krátké větičky typu: já taky, táta tady, mimi ham, atd.

Každý rub má i svůj líc. Ve věku roku a půl mezi dětmi najdete mraky mluvků, ale potkáte i takové, které si toto umění nechávají zatím pro sebe. Je dosud příliš brzy na to, aby rodiče dělali závěry a lomili rukama nad svými „nemluvňaty“ (do slova a do písmene) a strachovali se opožděným vývojem. Pokud Vaše dítko neříká ani těch základních 15 slov, které by dle správného mentálního vývoje mělo, nestrachujte se. Důležité je, že se spolu domluvíte. Některé děti vůbec nemluví, ale je úžasné, jaké techniky a praktiky používají, aby se s Vámi nebo svými sourozenci domluvily.

Jsou i mluvkové, které tu svoji pusinu nezavřou, ale není jim slovo rozumět. Když je posloucháte, jejich proslov naznačuje hlubší myšlenku, jen nikdo neví jakou, kromě jich samotných. Ale přijde čas a oni Vám ji osobně vysvětlí. Možná Vás pak bude z toho všeho mluvení bolet hlava 🙂

Je nádherné pozorovat, s jakou dokonalostí se našim drobečkům daří imitovat své rodiče. Také jste se v jejich žvatlání  (hlavně když si přiloží k oušku telefon) několikrát viděli? Škoda, že jejich imitátorský um postupnou socializací a narůstajícími zábranami vezme za své, jinak by se touto profesí mohly v budoucnu dobře živit, že?

18-ti měsíční batolata mají sice pár slov, která jsou schopná vyslovit, jejich proslov je hlavně o žvatlání. A určitě máte ohromnou radost, když uprostřed tohoto žvatlavého proslovu zaslechnete něco, co Vám dává smysl.

Pokud Vaše dítko v tomto věku nemá ve své slovní zásobě ani 2 jednoduchá slovíčka a pro Vás se to stává noční můrou, předejděte svému trápení a poraďte se s pediatrem. Může se jednat třeba o problém sluchu.

Zahnat své pochyby můžete i tak, že se pokusíte dát svému miláčkovi jednoduché instrukce a uvidíte. Mnoho dětí v tomto věku sice nemluví, ale velice bravůrně se s Vámi domluví. Je úžasné, jak jsou některé maminky se svými dětmi natolik sehrané, že ani verbální komunikaci nepotřebují. Na jednu stranu je to úžasné, na druhou stranu to dítko nenutí řeč rozvíjet a pak ve vývoji dochází k nepatrným časovým posunům. Důležité však je, že Vám Váš mrňousek rozumí a domluvíte se. Pak nemůže být řeč o jakékoli vzniklé patologii ve vývoji řeči a Vy můžete být naprosto v klidu.

Pokud už se Váš miláček snaží vyslovovat, NEOPRAVUJTE JEJ!  Vy to slovo zopakujte správně ale nechtějte po Vašem mrňouskovi, aby svou špatnou výslovnost opravil. Otrávíte ho. Když bude chtít bajón, podejte mu jej a řekněte mu, že tady má balón a nechte, ať si hraje se svým „bajónem“. Až to vysloví po 125-té, pak se trefí a vysloví to správně. I „bajón“ chce svůj čas. Tak ho pochvalte za pokus a čas mu dopřejte 🙂 Případným opravováním výslovnosti a dožadováním se správného vyslovení by se Vám mohlo povést začít snižovat sebevědomí Vaší ratolesti, brát mu odvahu k dalším pokusům a tím ho naprosto demotivovat!

Takže od nynějška tleskejte každému pokusu, i tomu méně povedenému!!!

Ve věku 15 měsíců můžete očekávat, že Vaše dítko začne vyslovovat základní slovíčka jako je „máma, táta, baba, papa“ a velice oblíbené slovo všech batolat „ne„. Je i mnoho dětí, které si svá moudra nechají na později. Z 99% již ale všechny děti (i ty nemluvící) jsou schopny chovat se dle Vašich instrukcí. Takže na požádání Vám přinesou botičky, plyšáka dají do krabice na hračky, hrníček nebo lahev položí na stůl.

Mrňousovo žvatlání Vám může přijít neuvěřitelně komické, ale čím dál tím častěji v něm zaslechnete slova z jeho vlastního slovníkového repertoáru. Postupem času budou slova přibývat a výslovnost se bude zdokonalovat. V této době můžete mrňouska podpořit v jeho žvatlání tím, že bude-li k Vám promlouvat (a jeho výraz v obličeji Vám naznačí, že jeho řeč má myšlenkovou hloubku – to má pokaždé), snažte se udržovat oční kontakt a dožadujte se, aby Vám vyprávěl dál.

Pokud Váš miláček patří mezi „nemluvy“ o to častěji si s ním sedněte nad knížku a vyprávějte mu, co vidíte na obrázku, jaké zvuky věci na obrázku vydávají a opakujte to neustále dokola. Klidně i čtěte krátké příběhy, ale bude nutné čtení doprovázet ukazováním po obrázcích, aby se Váš drahoušek nezačal nudit a neutekl Vám.

Čtěte, čtěte, čtěte a uvidíte, že se i Váš nemluvka rozmluví! 🙂

Každé dítě je jiné a každé dítě se i jinak vyvíjí. Zpravidla holčičky chodí dříve na nočník, dříve mluví, ale pohybově jsou opatrnější. U chlapců je tomu naopak. Z některých nedostanete slovo hodně dlouho, později než dívky začnou chodit, ale jak jednou začnou, jakoby se zaměřili na zdokonalování hrubé motoriky (lezení, běhání, skákání, jízda na odstrkávadle) a na to ostatní, kam patří i ta řeč, na to jim nezbývá prostor. Rozdílné tempo vývoje je mezi 18.-24.měsícem naprosto normální.

Pokud je Vaše dítko tišší povahy, je důležité, aby bylo schopné se s Vámi domluvit.

Jedna maminka si u pediatra stěžovala, že její ratolest vůbec nemluví a ona si s tím neví rady. Když jste ji a jejího miláčka chvíli pozorovali, bylo to jasné. Jejich neverbální komunikace byla tak dokonalá, že dcerka neměla absolutně žádnou potřebu rozvíjet řeč. S maminkou se domluvila na všem, co potřebovala. Jejich gesta, posunky, matky doprovodné otázky – byl to neverbální koncert – „vlastně nebyl problém“. Mamince bylo pediatrem doporučeno, aby nebyla vůči dceři tak vnímavá, ale naopak začala předstírat, že jejím posunkům a gestům nerozumí, aby dceru donutila začít komunikovat verbálně.

Vraťme se ale k vývoji řeči. Pokud se Vaše dítko vyvíjí v oblasti hrubé motoriky a řeč či jemná motorika pokulhává, není se do věku 2 let, dle odborníků, čeho obávat. Mezi 2. a 3. rokem budete vidět, jak se řeč Vašeho batolete rozvine.

Jiná maminka projevila své zděšení nad jistou literaturou, kde bylo uvedeno, kolik slov by batole mělo v daném věku umět.

Nad těmito údaji by musely vstávat vlasy hrůzou na hlavě snad každému rodiči.

Upřímně, neznám dítě ve věku 15 měsíců, které by mělo osvojených až 15 slov tak, aby jejich  význam i chápalo. Možná na Váš dotaz, jak dělá králíček, začne krčit nos a bude u toho funět, na dotaz jak dělá kočička – zamňouká,ale zvířátka nepojmenuje. Zde je však důležitý fakt, který většině rodičů není znám. Dětští psychologové zahrnují do osvojených slov i ta, kdy dítě nepojmenuje kravičku, když ji vidí na obrázku – stačí, že ví, že kravička dělá „bů“. I tato citoslovce jsou započítávána do oslovené slovní zásoby daného věkového období.

Jak příjemné bylo zjištění pro jednu maminku, která se obávala návštěvy-vyšetření dětského psychologa. Její holčička ještě ve 2 letech nechtěla moc mluvit. Čekala, že výsledek vyšetření její dcery bude fiaskem a budou následovat doporučení do logopedických poraden a další a další. K jejímu překvapení jí bylo psychologem sděleno, že má její dcera vlastně celkem širokou slovní zásobu. Na otázku, co vidí na obrázku, dcerka odpověděla – haf haf. Když ji předložila psycholožka obrázek kočičky – holčička zamňoukala. Jak psycholožka následně vysvětlila – i tato citoslovce se do osvojené slovní zásoby počítají :-). Takže nakonec z malé nemluvy byla téměř lidová vypravěčka 🙂

Ze zkušenosti maminek, ty rychlejší děti se začnou snažit verbálně komunikovat v  1,5roce. Většina maminek Vám však potvrdí, že jejich ratolest nezačala dřív než po dovršení 1 roku a 3/4 a některé i mnohem později.

Velice úsměvná byla situace, kdy se jeden tatínek snažil přesvědčit u piva své kamarády, že jeho syn v 21 měsících již počítá anglicky „do deseti“ (nejedná se o bilingvní rodinu) To ale musí být šikula! 🙂

Nedělejte si hlavu z toho, že Vaše dítko si osvojilo na svůj věk málo slov! (nebo že nepočítá anglicky do deseti :-). Důležité je, jestli se s Vámi domluví. Pokud reaguje na Vaše otázky pokýváním hlavy nebo ukázáním – pak komunikuje a zatím mu to takhle stačí. Ve věku 2 let by MĚL na dotaz, kde nechal autíčko, odpověď alespoň „TAÍ“ (tady – překlad red. 🙂 ) Ve věku 30-36 měsíců by měl začít používat krátké fráze, typu – „padydu sebou“ (panenku si vezmu s sebou). Není tedy důležité, že Váš miláček neřeční jako politik za řečnickým pultíkem, důležité je, aby vaše společná komunikace byla obousměrná. Např. Váš drobeček se vzbudí, postaví se v postýlce a začne na Vás halekat a ukazovat na lahev s pitím. Podáváte mu lahev a vznesete dotaz, zda si chce bumbání vzít do postýlky a nebo si ho vypije venku mimo postýlku. Děti do 2 let ukážou ručičkama zda v postýlce nebo venku. Děti po 2.roce Vám řeknou „taí“ nebo „ta“ (tam) a ukážou .

Pokud se už snaha o komunikaci Vašeho drobečka nastartovala a Vy máte v úmyslu ji podpořit, rada zní: „mluvte, mluvte, mluvte“. Ukazujte na vše kolem vás a chtějte, aby i Váš drahoušek pojmenovával věci kolem. Pokud máte doma spíš outdoorový typ a ne knihomola, nenuťte jej listovat obrázky v knížkách, ale vezměte jej ven. Při jízdě na kole se ptejte, co vidí kolem sebe, co jak dělá, proč to tak je, atd. Pokud nejste v komunikaci tak daleko, aby Vaše dítko samo komentovalo, komentujte veškeré vaše činnosti Vy  a  povzbuzujte Vašeho miláčka, aby po Vás alespoň opakoval (zatím).

A jaké zkušenosti se začátky verbální komunikace máte Vy sama s Vaší ratolestí? ?:-)