Každé dítě je jiné a každé dítě se i jinak vyvíjí. Zpravidla holčičky chodí dříve na nočník, dříve mluví, ale pohybově jsou opatrnější. U chlapců je tomu naopak. Z některých nedostanete slovo hodně dlouho, později než dívky začnou chodit, ale jak jednou začnou, jakoby se zaměřili na zdokonalování hrubé motoriky (lezení, běhání, skákání, jízda na odstrkávadle) a na to ostatní, kam patří i ta řeč, na to jim nezbývá prostor. Rozdílné tempo vývoje je mezi 18.-24.měsícem naprosto normální.
Pokud je Vaše dítko tišší povahy, je důležité, aby bylo schopné se s Vámi domluvit.
Jedna maminka si u pediatra stěžovala, že její ratolest vůbec nemluví a ona si s tím neví rady. Když jste ji a jejího miláčka chvíli pozorovali, bylo to jasné. Jejich neverbální komunikace byla tak dokonalá, že dcerka neměla absolutně žádnou potřebu rozvíjet řeč. S maminkou se domluvila na všem, co potřebovala. Jejich gesta, posunky, matky doprovodné otázky – byl to neverbální koncert – „vlastně nebyl problém“. Mamince bylo pediatrem doporučeno, aby nebyla vůči dceři tak vnímavá, ale naopak začala předstírat, že jejím posunkům a gestům nerozumí, aby dceru donutila začít komunikovat verbálně.
Vraťme se ale k vývoji řeči. Pokud se Vaše dítko vyvíjí v oblasti hrubé motoriky a řeč či jemná motorika pokulhává, není se do věku 2 let, dle odborníků, čeho obávat. Mezi 2. a 3. rokem budete vidět, jak se řeč Vašeho batolete rozvine.
Jiná maminka projevila své zděšení nad jistou literaturou, kde bylo uvedeno, kolik slov by batole mělo v daném věku umět.
| 1.slovo s významem | kolem 8 měsíců |
| 6 slov | 12 měsíců |
| 10-15 slov | 15 měsíců |
| 20-30 slov | 18 měsíců |
| 30-50 slov | 21 měsíců |
| Cca 200-300 slov | 24 měsíců |
| Cca 700-900 slov | 36 měsíců |
Nad těmito údaji by musely vstávat vlasy hrůzou na hlavě snad každému rodiči.
Upřímně, neznám dítě ve věku 15 měsíců, které by mělo osvojených až 15 slov tak, aby jejich význam i chápalo. Možná na Váš dotaz, jak dělá králíček, začne krčit nos a bude u toho funět, na dotaz jak dělá kočička – zamňouká,ale zvířátka nepojmenuje. Zde je však důležitý fakt, který většině rodičů není znám. Dětští psychologové zahrnují do osvojených slov i ta, kdy dítě nepojmenuje kravičku, když ji vidí na obrázku – stačí, že ví, že kravička dělá „bů“. I tato citoslovce jsou započítávána do oslovené slovní zásoby daného věkového období.
Jak příjemné bylo zjištění pro jednu maminku, která se obávala návštěvy-vyšetření dětského psychologa. Její holčička ještě ve 2 letech nechtěla moc mluvit. Čekala, že výsledek vyšetření její dcery bude fiaskem a budou následovat doporučení do logopedických poraden a další a další. K jejímu překvapení jí bylo psychologem sděleno, že má její dcera vlastně celkem širokou slovní zásobu. Na otázku, co vidí na obrázku, dcerka odpověděla – haf haf. Když ji předložila psycholožka obrázek kočičky – holčička zamňoukala. Jak psycholožka následně vysvětlila – i tato citoslovce se do osvojené slovní zásoby počítají :-). Takže nakonec z malé nemluvy byla téměř lidová vypravěčka 🙂
Ze zkušenosti maminek, ty rychlejší děti se začnou snažit verbálně komunikovat v 1,5roce. Většina maminek Vám však potvrdí, že jejich ratolest nezačala dřív než po dovršení 1 roku a 3/4 a některé i mnohem později.
Velice úsměvná byla situace, kdy se jeden tatínek snažil přesvědčit u piva své kamarády, že jeho syn v 21 měsících již počítá anglicky „do deseti“ (nejedná se o bilingvní rodinu) To ale musí být šikula! 🙂
Nedělejte si hlavu z toho, že Vaše dítko si osvojilo na svůj věk málo slov! (nebo že nepočítá anglicky do deseti :-). Důležité je, jestli se s Vámi domluví. Pokud reaguje na Vaše otázky pokýváním hlavy nebo ukázáním – pak komunikuje a zatím mu to takhle stačí. Ve věku 2 let by MĚL na dotaz, kde nechal autíčko, odpověď alespoň „TAÍ“ (tady – překlad red. 🙂 ) Ve věku 30-36 měsíců by měl začít používat krátké fráze, typu – „padydu sebou“ (panenku si vezmu s sebou). Není tedy důležité, že Váš miláček neřeční jako politik za řečnickým pultíkem, důležité je, aby vaše společná komunikace byla obousměrná. Např. Váš drobeček se vzbudí, postaví se v postýlce a začne na Vás halekat a ukazovat na lahev s pitím. Podáváte mu lahev a vznesete dotaz, zda si chce bumbání vzít do postýlky a nebo si ho vypije venku mimo postýlku. Děti do 2 let ukážou ručičkama zda v postýlce nebo venku. Děti po 2.roce Vám řeknou „taí“ nebo „ta“ (tam) a ukážou .
Pokud se už snaha o komunika
ci Vašeho drobečka nastartovala a Vy máte v úmyslu ji podpořit, rada zní: „mluvte, mluvte, mluvte“. Ukazujte na vše kolem vás a chtějte, aby i Váš drahoušek pojmenovával věci kolem. Pokud máte doma spíš outdoorový typ a ne knihomola, nenuťte jej listovat obrázky v knížkách, ale vezměte jej ven. Při jízdě na kole se ptejte, co vidí kolem sebe, co jak dělá, proč to tak je, atd. Pokud nejste v komunikaci tak daleko, aby Vaše dítko samo komentovalo, komentujte veškeré vaše činnosti Vy a povzbuzujte Vašeho miláčka, aby po Vás alespoň opakoval (zatím).
A jaké zkušenosti se začátky verbální komunikace máte Vy sama s Vaší ratolestí? ?:-)